Shrnutí
Lyrickoepická báseň vypráví tragický příběh loupežníka Viléma, který zabil svůdce své milé Jarmily, aniž věděl, že jde o jeho vlastního otce. Za tento čin je odsouzen k smrti a popraven na kole, zatímco Jarmila se v zoufalství utopí v jezeře. Báseň střídá epické pasáže s lyrickými meditacemi o přírodě, lásce, vině a pomíjivosti lidského života. V závěrečném zpěvu se sám básník vrací po letech na místo popravy a ztotožňuje se s osudem svého hrdiny. Dílo spojuje idylický obraz májové přírody s tragickým lidským osudem jako základní kontrast celé skladby.
Děj
Zpěv první - Jarmila u jezera
Děj: Za krásného májového večera čeká Jarmila u jezera na svého milého Viléma. Tajemný hlas jí sdělí, že Vilém byl zajat a zítra bude popraven za vraždu starce, který ji svedl. Náznaky v textu předjímají, že Jarmila sama skončí utopená v tomtéž jezeře.
Mezihra první
Děj: Nadpřirozené bytosti - lesní žínky a duchové - komentují lidský osud a chystanou smrt Viléma, čímž se prohlubuje tajemná a tragická atmosféra díla.
Zpěv druhý - Vilém v žaláři
Děj: Vilém v noci před popravou ve vězení vzpomíná na své mládí, na otce, který rodinu kdysi opustil, i na svou lásku k Jarmile. Postupně vychází najevo, že muž, kterého zabil za svedení Jarmily, byl ve skutečnosti jeho vlastní otec, o čemž Vilém sám nevěděl.
Mezihra druhá
Děj: Vilémova loupežnická rota (jeho druzi) zpěvem oplakává jeho zajetí a blížící se popravu, čímž se epický děj prolíná s lyrickou reflexí o osudu a vině.
Zpěv třetí - poprava
Děj: Ráno druhého máje se na popravišti shromažďuje dav, Vilém je popraven lámáním v kole. Příroda kolem zůstává lhostejně krásná, což vytváří silný kontrast mezi idylou a lidskou tragédií.
Zpěv čtvrtý - návrat básníka
Děj: Vypravěč, s nímž se autor otevřeně ztotožňuje, se po letech vrací na stejné místo v tentýž den 1. máje. Rozjímá nad lebkou popraveného, nad plynutím času a nad vlastním osudem, a báseň končí slavným výkřikem spojujícím jména hrdinů s básníkovým vlastním jménem.
Postavy
Vilém
Kdo: vůdce loupežnické roty, hlavní hrdina básně
Vlastnosti: hrdý, vášnivý a zároveň hluboce citlivý, nese tíhu nevědomé viny za otcovraždu, prožívá zoufalství a výčitky svědomí
V díle: je zajat, v žaláři rekapituluje svůj život a zjišťuje tragickou pravdu o zabitém muži, následně je popraven - stává se symbolem tragického, nezaviněného osudu
Jarmila
Kdo: Vilémova milenka, svedená neznámým starcem
Vlastnosti: oddaná a zoufalá, neschopná unést pravdu o milencově osudu
V díle: čeká u jezera na Viléma, dozví se o jeho zatčení a blížící se popravě, nakonec se utopí v témže jezeře
Vilémův otec
Kdo: bezejmenný stařec, který kdysi opustil rodinu a později svedl Jarmilu
Vlastnosti: sobecký a bezcitný muž, jehož minulé činy nepřímo způsobí tragédii celého příběhu
V díle: je zabit Vilémem, aniž ten věděl, že jde o jeho vlastního otce - tím se naplňuje tragický osud
lyrický subjekt (básník)
Kdo: vypravěč závěrečného zpěvu, ztotožněný se samotným Máchou
Vlastnosti: melancholický, filozoficky uvažující o čase, smrti a pomíjivosti
V díle: po letech se vrací na místo popravy, rozjímá nad lebkou Viléma a spojuje jeho osud se svým vlastním
Motivy
osud a nezaviněná vina
Jak: Vilém se stává otcovrahem, aniž to ví, a je za to potrestán stejně přísně, jako by jednal vědomě - Mácha tak klade otázku po smyslu spravedlnosti tváří v tvář slepému osudu
Kde: Vilémovy vzpomínky v žaláři ve druhém zpěvu, kde si uvědomuje pravdu o zabitém muži
láska a smrt
Jak: láska v básni nevede ke štěstí, ale k zániku - Jarmilina láska ji přivede k sebevraždě, Vilémova láska je příčinou vraždy i jeho vlastní popravy
Kde: Jarmilino čekání u jezera, Vilémovy vzpomínky na společnou lásku v žaláři
vzpoura jedince proti společenskému řádu
Jak: Vilém jako vůdce psanců stojí mimo zákon a společenské konvence, což je typický rys byronského hrdiny romantismu
Kde: postava Viléma jako loupežnického kapitána, jeho minulost psance
čas a pomíjivost
Jak: kontrast mezi věčně se opakující přírodou (nový máj každý rok) a pomíjivým, jednorázovým lidským životem je zdůrazněn opakováním data 1. máje mezi prvním a čtvrtým zpěvem
Kde: závěrečný zpěv, kde se básník vrací po letech na stejné místo ve stejný den
příroda jako lhostejná kulisa i zrcadlo citů
Jak: příroda je zároveň krásná a lhostejná k lidskému utrpení - kvete a voní i v den popravy, čímž umocňuje tragičnost lidského osudu
Kde: úvodní idylický popis májové přírody v prvním zpěvu, popis přírody během popravy ve třetím zpěvu
Místa
jezero
Co to je: vodní plocha, u níž čeká Jarmila a kde později umírá
Význam: symbol propojení lásky a smrti, klidná krása přírody kontrastující s lidským utrpením
žalář
Co to je: vězení, kde je Vilém uvězněn před popravou
Význam: místo niterné zpovědi a vzpomínek, kde vychází najevo tragická pravda o otcovraždě
popraviště pod skalou
Co to je: místo veřejné popravy Viléma
Význam: symbol marnosti lidského života i spravedlnosti, která trestá nevědomou vinu stejně jako úmyslnou
les (loupežnický tábor)
Co to je: domov Vilémovy loupežnické roty
Význam: prostor svobody mimo společenský řád, typický pro romantického hrdinu-psance
Materiál připravila umělá inteligence. Klíčová fakta je dobré ověřit.